Humr

Tak dneska večer to přišlo. Po dlouhé době, po třech měsících, konečně večeře, která zahrnovala netypičtěší možné jídlo pro Nové Skotsko. Humři na talíři. Jenže to nebylo tak jednoduché...

Nejdřív to leze po podlaze...

Jednak hned ze začátku na vás z talíře kouká červená potvora, která je sice neživá, ale ještě před hodinou byla a já je viděl chodit po podlaze, vlastně na mě skoro vyskočily z lednice, protože se připravují a vaří zaživa. Takže v lednici jsme dva dny měly živé humry a to hned vedle marmelády!

Další věc je, že k samotnému masu, které je sice dobré, ale těžko dostupné, vede těžká cesta skrze trhání končetin a ocásku. To sem sám sice nedělal, protože jsem nevěděl, jak na to, ale i tak to nebylo zrovna příjemné. Vrchol přišel, když se odloupnul krunýř. Humr je vařený zaživa, což znamená, že stále obsahuje všechny vnitřnosti a orgány a to už bylo na mě moc. Dokončil jsem večeři jenom s velkým sebezapřením...

...a pak skončí na talíři.

Konečný verdikt? Maso je to výborné, ale příště mi to dejte na talíř a neříkejte, z čeho to je... Příště to asi nebude takový problém, ale poprvé, to stálo za to.