Loučení

Tak už se přibližuje datum odletu, 1. září 2012, takže nadchází ta nejméně příjemná část celého dobrodružství a to rozloučení se všemi členy rodiny, kamarády, přítelkyní... Prostě a jednoduše nic příjemného, ale je to daň, kterou je potřeba zaplatit. Loučení se spolužáky bylo v podobě večerního posezení v baru, které se sice poněkud protáhlo, ale stálo za to. S rodinou, širší i užší, to probíhá postupně, až pomalu nevím, kam dřív skočit, protože babiček a tetiček mám opravdu požehnaně. Je to už bážně skoro na dosah ruk a člověk si začná říkat, tak tohle je poslední cesta vlakem, tohle je poslední tamto a tak podobně. Ještě přikládám fotku ze třídní rozlučky:).