Další pátek a další dress code v podobě neonových barev. Bylo to už poněkolikáté, tak jsem si řekl, že něco vyhrabu ve skříní, ale že nic kupovat nebudu. Jenže pravý význam dne se poodhalil až kolem poledne, kdy e celá škola sešla před budouvou a všichni se tvářili vážně.
Vzpomínalo se na studentku zdejší školy, Erin Corkum, která v lednu tohoto roku ve svých sedmnácti letech zemřela na leukémii. I když nám nikdo neřekl, že se něco takového děje a i když jsem jí neznal, jsem si připadal špatně... Bylo to depresivní, co si budeme povídat, ale je úžasné, že všichni takhle vzpomínají...
